Rozhovor s hlavní INSPEKTORKOU

Přinášíme již avizovaný rozhovor s Klárou Beranovou

Rozhovor s novou hlavní inspektorkou paraglidingu LAA ČR:

Klára Beranová nastoupila 1.3.2011 do funkce "hlavní inspektor provozu paraglidingu" (HIPL) a stala se tak první ženou v historii, která bude tento úřad vykonávat. Měli jsme možnost položit jí pár otázek.

Mohla by jsi prosím nejprve něco o sobě v krátkosti prozradit?

Paragliding mně učaroval již před 11-ti lety, kdy jsem poprvé letěla na tandemu s Pavlem Horáčkem, jedním z průkopníků paraglidingu v Čechách. Protože jsem ale v té době bydlela v Anglii, neměla jsem možnost si udělat českou pilotní licenci a tak moje první pokusy probíhaly v cizině. Létala jsem (nebo spíše poskakovala po vřesovištích) jako Club pilot nepravidelně 3 roky a současně pracovala na letišti v Birminghamu jako Load Control and Dispatch. Po návratu do Čech jsem si udělala pilotní licenci u školy Baraka a to byl životní zlom. Od té doby jsem nechtěla nic, než létat. A taky jsem to dva roky provozovala. Cestovala jsem po světě včetně např. Mexika jen s batohem obsahujícím kluzák a pár ponožek… Bylo to skvělé období. Pak přišla na svět dcera a samozřejmě se můj životní styl radikálně změnil. I přesto jsem na plný úvazek pracovala v Barace nejprve jako asistentka instruktora, poté jako instruktor a administrátor. Učit žáky létat mě naprosto naplňovalo a uspokojovalo. Poslední rok společně s mírou osamostatnění dítěte jsem začala pociťovat potřebu svoje zájmy rozšířit a tak jsem se vrhla na parahawking. Doufám, že moje nová funkce pokračování projektu umožní.

Jaká byla tvoje motivace vstoupit do takovéto funkce?

Celý život jsem tíhla k leteckému průmyslu a teprve práce v paraglidingu mě naprosto pohltila a uspokojila. Je životním štěstím mít práci jako koníček a přála bych to každému člověku. Mou motivací je upotřebit své zkušenosti, svoje administrativní, jazykové a organizační schopnosti, svoje vize a přesvědčení a sloužit především široké pilotní veřejnosti, jednat a ovlivňovat věci v jejich zájmu.

Máš nějaké osobní předsevzetí/ přání co chceš jako HIPL změnit, případně zlepšit? A jakou cestu k tomu zvolíš?

Samozřejmě mám svá předsevzetí a plány, se kterými jsem byla do funkce přijata. O plánech se nemá mluvit, ale realizovat je a tak moji práci prověří až čas. Ráda bych k prosazování změn volila cestu diskuze a sdílení zkušeností. Uvidíme, jestli je to cesta reálná :-)

Jaký máš pocit z nesourodého inspektorského sboru?

Osobně nesourodost inspektorského sboru vítám. Je důležité, aby v řešení byly zastoupeny všechny pohledy a názory. Věřím ale, že i přes současný komerční tlak v paraglidingu máme všichni jeden stejný zájem – kvalitní výchovu budoucích pilotů, podporu osobního růstu současných pilotů a bezpečný letový provoz.

Jak se díváš na český paragliding jako celek?

To je složitá otázka na kterou nelze krátce odpovědět. Za celek považuji nejen sportovní výkony našich pilotů, ale i systém výcviku nových pilotů a správu paraglidingu obecně. Já osobně se nyní nacházím ve správě a budu se snažit, abychom mohli být na všechny části paraglidingu stejně hrdí, jako jsme bezpochyby na sportovní výkony našich reprezentantů.

Jaký je podle Tebe současný stav ve výuce paraglidingu?

Současný stav mnoha lidem vyhovuje a mnoha lidem je příčinou žaludečních vředů. A to je právě ta nesourodost :-) Osobně se domnívám, že ač tento stav rozhodně není ideální, není ani nijak alarmující. Důkazem toho je relativně nízká nehodovost v porovnání s jinými sporty. Samozřejmě ovšem svoje představy a projekty pro zlepšení mám. Vždycky je co zlepšovat. V tomto ohledu se velmi těším na spolupráci s ostatními inspektory, jejichž názory jako zkušených pilotů a vyučujících jsou pro mě hodnotné a inspirující.

Jak se díváš na běžné kontroly pilotů na kopcích?

Domnívám se, že mnoho pilotů inspektora na kopci vidí trochu jako revizora v tramvaji. Je to bohužel takový styl českého vnímání autorit. Jsem přesvědčená, že stejně jako revizor v tramvaji i inspektorské kontroly mají své opodstatnění a jejich posláním není obtěžovat lidi, ale zajistit hlavně bezpečnost všech zúčastněných a působit výchovně, nikoliv represivně. Musíte si uvědomit, že například člověk, který neprošel kurzem, nezná předpisy obecně a zvláště pravidla vyhýbání může ohrozit třeba právě vás. Kontroly pilotů a jejich výchova k respektu k pravidlům může v konečném důsledku zachránit zdraví, nebo i život, nehledě na negativní medializaci našeho sportu v případech, kdy nepoučený pilot bez zákonného pojištění a dalších zákonných náležitostí se svým „sportovním výkonem“ dostane do světel médií.

Mnoho lidí si tvojí osobu spojuje výhradně se školou BARAKA, kde jsi před nástupem do funkce působila.

:-) Ano. Působila jsem ve středisku pilotního výcviku Baraka a to relativně dlouhou dobu. Nikdy jsem nepůsobila v žádném dalším středisku. Pokud se do něčeho totiž dám, jsem tím plně zaujatá, připravená dát 100 % a jsem „nepřelétavá“. Ráda vidím svoji práci růst a přinášet výsledky. To při přebíhání nejde. V současné době díky osobní situaci není možné v práci v Barace pokračovat a já jsem plně připravená se věnovat své nové práci.

Mnoho lidí samozřejmě zajímá, jaký je tvůj současný vztah se školou Baraka.

Můj vztah se školou je součástí krásné minulosti. Nehledě na jakékoliv osobní vazby je to část mého života, který jsem milovala a školu jsem pomáhala vytvořit do podoby, v jaké je dnes. Co se týká obavy z možné podpory školy z pozice mé funkce, je to velmi neinformované. No kurzíky jim nepřičaruji a výlety za létáním nenaplním, to si každá škola ovlivňuje sama marketingem a úrovní svých služeb.  

Děkuji za rozhovor a přeji ať se Ti v nové funkci daří

otázky Kláře Beranové pokládal Mirek Volný.